Steve.

8. prosince 2007 v 22:24 | Wex
Stalo se vám někdy, že jste zažili něco tak dokonalého, že jste chtěli vrátit čas? Chtěli jste aby ten čas nikdy neskončil, aby jste vše mohli zažít znovu? Ale ono to skončilo a nic se znovu neopakovalo? Byl konec a vy jste věděli, že to bylo jednou a naposled? Ano? Stalo se vám to? Tak jste se určitě cítili jako já teď! Jsem totálně absolutně maximálně v depkách a v prdeli!! A kdo za to může? Steve!
Jo zase ti LostAlone, nedám si pokoj, ale když už tohle je jednou vykecávárna tak mě nechte kecat!
Je mi 15- věk puberty, můžu si dovolit psát to co teď napíšu. Miluju Steva! Miluju, miluju, miluju!!! Líbil se mi hned, hned jak jsem ho poprvé viděla v Berlíně. A pak přišla Praha, super koncert, super setkání super ošahávání Steva, super pokecání se Stevem, vše super. A druhý den ráno tu Steve už nebyl. Bylo tu CD LA, byl tu Stevův hlas a jeho fotky, ale on už ne...Byl někde pryč v tom jejich bílém tourbusíčku. A já jsem seděla doma v posteli a jako ta néjtrapnější fanynka jsem řvala u mejch oblíbenejch písniček.
Ale druhý den bez Steva se zdál být už v pořádku. Všem jsem vyprávěla jak si mě při focení přitiskl, jak mi chválil triko, jak mi něco vyprávěl a já mu nerozuměla, jak mi na konci koncertu potřásl rukou. Všem jsem se chlubila a život bez Steva se zdál být v klidu, včerejšek byl za mnou ta pokoncertní depka co mývám mě opuštěla- aspoň jsem si to myslela, a všechno bylo veselé!
A nastal dnešek. Ráno otevřu mobil a tam na ně z tapety kouká moje a Stevova fotka, z přehrávače hraje jejich CD a pozadí na PC je plné jeho očí, nosu a úst...Je plné jeho. A já odjíždím k tátovi. V nákupním centru mi ho všechno připomíná, od pitomého piva až po čepičku Santy Clause. Vidím kluka s černými delšími vlasy a vidím i Steva. On je tak krásně malý a roztomilý. A přišel večer a já zase sedím doma u PC, do uší mi už asi po miliontý proudí zvuk Honey a já zažívám jednu z nejhorších chvil svého života. Nemyslím na nic jiného jen na něj a vím, že jestli se z toho teď a tady nevypíšu bude mě to pronásledovat do nekonečna.
Děkuji bohu za nekomerčnost LA a zároveń ho za ní proklínám, nebýt té nekomerčnosti stojím někde v stopadesáté řadě, se Stevem si ani nepodám ruku a jsem ráda, že jsem ráda. Díky jejich neznámosti jsem zažila co jsem zažila(za co děkuji)a teď se se mnou děje to čemu se říká platonická láska...
Děkuji za pozornost, děkuji za to, že vás zajímají tyhle depkoidní kecy nějaký posraný Wex. Miluju vás, vy mě držíte při životě!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aaa aaa | 8. prosince 2007 v 22:33 | Reagovat

Našiel som super web - www.TopHry.net - dá sa tam zahrať kopu online hier úplne zadarmo a hry idú aj stiahnuť! Všetkým odporúčam!

2 Misha Misha | E-mail | Web | 9. prosince 2007 v 12:59 | Reagovat

ááá Wexi..ty jo já nevím co ti k tomuhle říct...chápu tě sic jsem na tom koncíku enbyla ani tak podobně ale prostě snažím se tě pochopit a envím co ti k tomu říct...

3 Wex Wex | Web | 9. prosince 2007 v 13:29 | Reagovat

nemusíš nic říkat, já vím že se nsažíš a to mi pomáha:)

4 myshuge myshuge | Web | 9. prosince 2007 v 17:24 | Reagovat

jooo...tak to ani nevis, jak ti v nekterejch pasazich rozumim..sice jsem svy idoly nikdy nepotkala, ale ... dokazu se vzit do tvy situace:(

5 Hanycka Hanycka | E-mail | 15. prosince 2007 v 11:09 | Reagovat

mno a ted si vem jak sem na tom byla já po koncertu MCR v Praze když sem je viděla nejblíž asi ze třetí řady uplně vlevo, pak přišla maminka, já si koupila tričko BT a jela domu a pak čuměla na tvoje fotky s Frankiem :-D:-D no a už vidim jak to takhle dopadne i s HIM... :-/ souhlasim s tim že menší koncerty sou vždycky lepší :) akorát mě takováhle depka eště nechytla, protože vždycky tak nějak vim že se můžu "těšit na příště" a LA tu určitě taky zase někdy budou :)) a zatim se můžeš zamilovaně koukat na tvojí fotku se Stevem a hladit banán :-D:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.