povídka pro mě, o mě....

24. února 2008 v 19:28 | Misha |  Misha-Povídky,Fanfiction
Hodím vám sem jednu povídku. Napsala ji moje kámoška z Krahulova. Celá je o mě... Celá je skvěle napsaná..

Bárny
Chyť se slunečního paprsku co tě obchází tmou a mysli na co chceš...kromě něho...
Spálíš si prsty o studenou lhostejnost v jeho očích a nevíš, jak jít dál...Prostě projdi kolem stromu, klidně i třikrát dokola, jen abys mohla vidět slepýma očima ten sluneční paprsek, na který nesmíš myslet...Nikdy!!
Stiskni tlačítko pro boj mezi námi...Připrav se a bojuj s tím...Mysli při tom na co chceš...kromě něho...
Ujdeš kilometry a zjistíš, že zase stojíš na začátku cesty. Otočíš se a radši nic nevidíš, protože nechceš být znova zklamaná...chytíš něčí ruku v bláhové naději, že si zachráníš život...
Dotkneš se vlasů, co ti spadají na ramena a připadáš si jako ve snu. Utrhneš kytku a myslíš na všechno možný, ale na něj ne.
Nesmíš nic říct, ani se nikam podívat, aby tě nikdo nesledoval. Při každém pohybu na tobě visí několik párů očí, které jen čekají, kdy konečně uděláš chybu, aby se mohly zasmát...
On se nesměje jako oni, ale znamená to něco?
On nedělá tak hrozné věci, ale pomůže to?
Když krvací zpátky do žil a odmítá pomoc, brání se čemukoli, co jde mimo něj, nevidí západ slunce, rozvitou květinu, sladký jablko, růžovej lak na nehty, snahu pomoct, zničenou krásu a zklamanou holku...
A tak se znova chyť toho pitomýho slunečního paprsku, co už dávno zhasnul a spal si při tom prsty, které ti vyléčí jen jedna věc, kterou nikdy nedostaneš...
Prostě projdi kolem ještě jednou a počkej až se ten strom otočí jenom na tebe, počkej, až uvidí, že tady někde kolem jsou lidi, kteří mají city, počkej, až si někdo uvědomí, že existuješ, počkej, až se dotkneš vlasů, co ti spadají na ramena a zjistíš, že mají fialovou barvu...
Tak to je celá povídka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | 24. února 2008 v 19:36 | Reagovat

aaa zlato, já tě tak miluju, ani nevíš, jak mi bylo zvláštně, když jsem ti tu povídku dávala...nevěděla jsem, jak budeš reagovat nebo co to s tebou udělá....jsem ráda, že se ti tak líbí a uvidíš, že to všechno dobře dopadne......ty nemáš vůbec za co děkovat :)

2 Misha Misha | E-mail | 25. února 2008 v 6:40 | Reagovat

Radka: hej broučku...ty jo...to se nedá vyjádřit slovy...ten pocit když jsme to četla...ani nevím jestli si to zasloužím aby jsi mi tohle napsala...prostě jsi zlato Gerardovský a já to jinak říct nemůžu :)

Všechno dobře dopadne já vím, ale jedině když na něj zapomenu. Jinak to nepujde, bohužel. Miluju tě a děkuju.

3 uigidhir uigidhir | 4. června 2008 v 18:24 | Reagovat

jezisi to je ale pitomej blabol...

4 Lenča Lenča | 6. června 2008 v 4:04 | Reagovat

proč jako?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.